Zdravotní pojišťovny

Po prvním cyklu léčby se nic moc nezměnilo, cítil jsem se nedobře a dostal jsem další transfuzi. Bylo to pro mě velké zklamání, myslel jsem, že to začne hned fungovat. Při druhém cyklu mi začaly padat vlasy a pan docent mi řekl, že o vlasy přijdu a že mám nárok na paruku zdarma. V té době se ale přihodily dvě věci, které spolu souvisely. Ta v pořadí druhá měla v budoucnu pro můj život dalekosáhlé až neuvěřitelně pozitivní výsledky, nicméně ty začaly přicházet až více než čtyři roky po jaru 2000, po první léčbě.První událostí bylo, že po oznámení diagnózy mi nečekaně zatelefonovala má tichá dlouholetá přítelkyně Renata, kterou jsem ale již několik let neviděl. Potřebovala rady a porady pro úpravy ve svém domku. Řekl jsem jí, co se děje, a ona mi nabídla jako alternativní podporu k léčbě ošetřování metodou reiki. Je to energetické harmonizační působení na organismus, kterého jsou schopny zcela přirozeně malé děti a dělají to, když se třeba uhodí a pak si bolavé místo drží oběma rukama a bolest rychleji přejde. Nikdo je to neučí, je to asi vrozený instinkt. Po přibližně čtvrtém roce věku o tuto schopnost dítě přichází, ale lze ji opět iniciovat krátkým tréninkem pod vedením speciálně vycvičeného člověka, tak zvaného mistra reiki. Oficiální věda tuto metodu zařazuje na ještě problematičtější úroveň než homeopatii, ale v tomto případě jako člověk s realistickou a uzemněnou profesí statika musím konstatovat, že podle mého názoru se jedná o něco, co opravdu funguje, ačkoli to ještě není vědecky podchyceno. Opět mi bylo od začátku jasné, že leukémii to vyléčit nemůže, ale bez váhání jsem po Renatině nabídce sáhnul, protože jsem předpokládal, že mi pomůže lépe snášet chemoterapii.Renata mi nabídla každodenní hodinové ošetření během celé chemoterapie, cena každé hodiny byla u tohoto ošetření tři sta korun, takže to znamenalo v součtu zaplatit přes dvacet tisíc korun. Moje první reakce byla, že na to nemám peníze. Na této příhodě se dá dobře ilustrovat, jak úplně mimo realitu jsem se nacházel, protože v té době jsme měli celkové rodinné úspory cca dva miliony. Na to se mě Renata zeptala, jakou cenu tedy má můj život. Trochu mě to trklo, takže jsem se rozhodl, že ty peníze do sebe investuji. Chemoterapii tak doprovázelo každodenní ošetřování reiki a myslím si, že v celkovém nastavení a rozpoložení, v jakém jsem tehdy byl, mi to pomohlo.Druhou a do budoucna zásadní událostí bylo, že jsem se seznámil s RNDr. Helenou Vertelmanovou, která se tehdy ještě před svým druhým sňatkem jmenovala Haladová. V té době byla onou mistryní reiki, u které se vytrénovala Renata, a současně se v té době zabývala metodou pro celkový rozvoj osobnosti, která se jmenovala One brain, pocházela z Ameriky a používaly se při ní kineziologické svalové testy, které již oficiální věda uznává. Dr. Vertelmanová bude dále v této knize vystupovat pro jednoduchost jako Helena.Renata mi doporučila Helenu kontaktovat, protože její aktivity měly obdobné cíle jako etikoterapie Dr. Vogeltanze, o kterém budu také kvůli zjednodušení dále mluvit jako o Vladimírovi. Cílem bylo vylovit z podvědomí vzorce chování, myšlení a jednání, které člověku způsobily potíže, případně nemoc, opravit je a začít jednat, myslet a chovat se podle těch opravených vzorců. Zní to, jako by se tímto způsobem daly mávnutím proutku dělat zázraky. Ale když si uvědomíme, že nějaký nevýhodný nebo už nefunkční vzorec je hluboko vryt a skryt v našem podvědomí a my podle něj fungujeme jako naprogramovaný stroj a považujeme to za naprosto přirozené a normální, ono to vůbec jednoduché není a někdy to vyžaduje i mnoho let usilovné práce. Někomu se to třeba vůbec nepodaří, přestože se snaží. Kdybyste se například od narození místo normální češtiny učili koktat, považovali to několik desítek let za přirozené a okolí vás v tom navíc podporovalo, nemyslím, že byste se za týden nebo i za rok naučili mluvit normálně poté, co by vám někdo slavnostně oznámil, že koktáte a to není normální.Při první návštěvě jsem u Heleny absolvoval více než hodinové sezení s kineziologickými testy s tím, že záleží jen na mně, kdy se objednám na další. Helena totiž předpokládala, že každý, kdo ji navštíví, je svéprávný a je schopen samostatně a zodpovědně rozhodovat o svém životě. To mi ostatně říkal při prvním setkání i Vladimír, ale u Heleny to znělo nějak jinak, jaksi razantněji a jasněji. Dál jsme se domluvili, že až bude mít nejbližší kurz reiki, dá mi vědět, abych získal tuto schopnost zacházet s harmonizační energií a mohl si pomáhat a ošetřovat se sám.Po druhém cyklu chemoterapie, který skončil v pátek, mi začaly brnět prsty na nohou a na rukou, začaly mě bolet některé svaly, ale cítil jsem více energie. Ve středu po víkendu jsem šel na krevní obraz, a když se pan docent díval na výsledky, jakoby znejistěl (ale možná jsem si to špatně vykládal) a řekl, že léčba už konečně zabrala a nepotřebuji další transfuzi. To jsem poprvé sestoupil podmínečně hrobníkovi z lopaty, jak to dnes vidím.Docházel jsem dál střídavě na konzultace k Vladimírovi a Heleně, ale Vladimírovi jsem věřil víc a dnes mi dochází, proč to asi tak bylo. On totiž ve mně vzbuzoval pocit autority, jako by byl kněz. A já, ačkoli jsem nikdy nebyl v žádné církvi organizovaný, mám podvědomě hluboce zakořeněné, zřejmě zděděné či jinak získané křesťanské, přesněji katolické vzorce, podle kterých kněžská autorita je nositelem té pravdy, ke které je třeba se dobrat, a je tedy nezpochybnitelným informačním zdrojem. Zatímco Helena mi od začátku odmítala tuto „kněžskou“ jistotu jakékoli neotřesitelné pravdy poskytnout. Jak se po více letech ukázalo, tento její zásadový přístup mě vyprovokoval k uskutečnění nejpřevratnějších pozitivních změn v životě od mého narození.Hned v pátek po tom nadějném vyšetření jsem poprosil syna Honzu, bylo mu tehdy sedmnáct, aby mě doprovodil na dvoudenní výlet. Chtěl jsem si udělat radost, kterou jsem si s ním nikdy v tomto jeho věku nedopřál, a on ochotně souhlasil. Sedli jsme v pátek dopoledne na vlak ve Vršovicích, jeli do Čerčan, přesedli na Posázavský pacifik a pokračovali do Ledče nad Sázavou. Tam jsme našli ubytování v penzionku na náměstí, nechali v něm zavazadla a dalším vlakem pokračovali do Srní. Odtamtud jsme šli pěšky sedm kilometrů podél Sázavy přes chráněnou oblast Stvořidla s peřejemi zpátky do Ledče. Do kopce po cestě lesem mě ten mladík pěkně hnal, ale stačil jsem mu s dechem i silou. V sobotu jsme šli pěšky k nádrži na Želivce, abych synovi ukázal krajinu svého dětství, kde jsem trávil romantické prázdninové tábory. Zpátky jsme to museli zase pěkně hnát, protože jsme chtěli chytit naplánovaný vlak do Prahy. Nechápu dnes, proč jsem to nemohl vypustit a jet pozdějším vlakem. Byl to nějaký můj nesmyslný vzorec, podle kterého když se něco naplánuje, musí se to splnit za každou cenu a musí to být po mém. Myslím, že to souviselo nějak s mým závodivým vzorcem. Vlak jsme tedy chytli a v pořádku dojeli domů. Já jsem při tomto výletu zahlédl, že by se dalo žít i jinak než v tunelu bez konce. Ten zásadní problém způsobující moji nemoc jsem však ještě zdaleka neuměl dohlédnout. Říkal jsem si, že kdybych přišel aspoň k deseti milionům, neměl bych už do smrti povinnost pracovat a mohl bych proto zůstat zdravý. A to byl podle toho, jak vidím dnes ty příčinné souvislosti, velký omyl. Navíc těch deset milionů by znamenalo jen asi patnáct dalších let života.Další víkend po převratných krevních testech jsem se nechal vyhecovat lidumilem a kolegou Jirkou Sedláčkem k výletu na kolech podél Berounky u Karlštejnu. Byl nádherný jarní den a Jirka se mnou ujel třicet pět kilometrů a zase jsem si říkal, kdybych už nemusel pracovat a mohl jen takhle blbnout, nemoc by mohla navždy odejít.Po třetím a čtvrtém cyklu chemoterapie se mi krevní obraz sice zlepšoval, ale začalo mě všechno víc a víc bolet a nebylo mi nejlépe. Neodvažoval jsem se pana docenta podrobněji vyptávat na hodnoty testů. Přestože se mi snažil pomoci, jak nejlépe uměl, považoval jsem ho vlastně za nepřítele a za nutné zlo, které musím přetrpět, abych se uzdravil. Byl jsem mimo realitu jako potrhlé dítě. Když jsem chodil na infuze, částečně jsem si uvědomil své podvědomé křesťanské a katolické kořeny, a celou dobu, co kapačka běžela, nebo když jsem čekal na výsledky krevních testů v čekárně u pana docenta, jsem se dokola za sebou modlil otčenáš. Trochu jsem si ho ale upravil, protože ten běžně odříkávaný mně připadal ne úplně funkční pro dnešní dobu a mé potřeby. Dnes už si nemyslím, že mi bůh pomůže, když se k němu budu usilovně modlit. Ono to nefungovalo ani tehdy.Koncem května už jsem začínal mít strach, že naše finanční úspory nepokryjí dobu mé léčby a přestával jsem mít odvahu dál nepracovat. Kolega Pája mi nabídl jiný druh spolupráce: když sem tam do projektu udělám nějaký výpočet, napíšu technickou zprávu a zkontroluji jeho práci, nechá mi polovinu výdělku. Byla to velkorysá nabídka, zdráhal jsem se ji přijmout, ale nakonec jsem pomalu na čtvrt plynu začal podle těchto nabídnutých pravidel pracovat. K tomu jsem dostal nabídku od jedné stavební firmy, abych jim kontroloval projekty, podle kterých stavěla, což byla velmi slušně placená práce, ale současně činnost, kterou jsem neměl rád, kterou jsem se dusil, protože nebyla tvůrčí. Nutil jsem se do toho, říkal jsem si, že to je příležitost, jak udržet ekonomickou úroveň rodiny, ale při druhé takové zakázce se mi udělalo zle. Obvodní lékařka mi nabízela hned na začátku nemoci částečný invalidní důchod. To jsem odmítnul s vědomím, že kdybych na to přistoupil, vyslal bych do vesmíru zprávu, že se nechci uzdravit. Ale na tu hru s výhodnými „kontrolními“ zakázkami pro stavební firmu jsem přistupoval, a přitom to pro mě v principu bylo obdobné, jako bych si dělal na invalidní důchod nárok.Na začátku června jsem u Heleny absolvoval první stupeň zasvěcení reiki, se mnou jej absolvovala i Olga. Dostal jsem aspoň pro mě dostatečný důkaz o tom, že to nějakým způsobem fungovalo, protože jsem se pomocí této metody naučil i jednu velmi praktickou věc do každodenního života, například pro práci v kuchyni. Po několikaminutovém působení touto energií na šroubovací závěr konzervy nebo zavařovací sklenice, která normálně silou nejde otevřít, se to podaří i dítěti. Prostě jsou zřejmě věci mezi nebem a zemí, které nějak fungují, ačkoli na to nemáme v učebnicích zapsané zákony a matematické rovnice.Poslední týden v červnu jsem prošel pátým cyklem chemoterapie a měl jsem toho už plné zuby. S dvoudenním zpožděním jsem jel na Šumavu na týdenní etikoterapeutický pobyt, který pořádal Vladimír. Dostal jsem se po mnoha letech do prostředí neznámých lidí mimo rodinný kruh a připadal jsem si jako malé dítě, které se samo vydá na pionýrský tábor. Po prvním osmělení se jsem si to docela užíval. Půl dne se chodilo do přírody a půl dne se v kruhu řešily osudy jednotlivých účastníků. Potkal jsem se tam s kolegyní pacientkou s akutní leukémií několik týdnů po poslední chemoterapii, která byla zdevastovaná mnohem víc než já. Myslím, že se jmenovala Stáňa, bylo jí přes třicet, měla dvě malé děti, manžel rozjel nějaké podnikání, měli dluhy a pocit, že nemají dost peněz na intenzivnější alternativní řešení její nemoci. Etikoterapii ani reiki ani kineziologii s One brainem zdravotní pojišťovny nehradí. O Vánocích toho roku Stáňa zemřela. Ukázka z knihy Jak jinak na leukémii, kterou naleznete v naší nabídce. [pokračování]

Další zajímavé zprávy

Varování: Starší lidé na svou práci nebudou mentálně stačit
Podle vládního návrhu budou dnešní čtyřicátníci odcházet do důchodu kolem sedmdesátého roku života. Podle psychologů a neurospecialistů by ale zaměstnavatelé neměli zapomínat na problém přirozeného stárnutí mozku. Jinak mohou v nejhorším případě ohrozit svou konkurenceschopnost. Pracovní nároky stoupají, zatímco odchod do penze se neustále oddaluje. „Pozdější odchod do penze není otázka pouze fyzické schopnosti vykonávat náročnou práci, ale především schopnosti mentálně zvládat svěřené výkony.  Už mezi 30. a 40. rokem života začíná klesat mentální výkonnost člověka a tento proces se s věkem zrychluje,“ vysvětluje specialistka na trénování mozku - tzv. brain jogging -  Jana Puhalová ze společnosti Alpelephant. "Není to otázka inteligence, kvalifikace nebo zkušeností, je to třeba otázka schopnosti mozku sledovat více věcí najednou nebo rychle a správně reagovat. Takže sedmdesátiletý řidič autobusu už může být cestujícím nebezpečný."Tvůrci penzijní reformy dělají z lidí robotyPodíl služeb a mentálně náročných prací prudce narůstá, lehkých a nenáročných prací ubývá. Zaměstnavatelé by proto podle Puhalové měli zajistit, aby byli zaměstnanci vůbec schopni vykonávat svěřenou práci i v pokročilém věku. Na trénování mozku už nyní existují účinné metody, které jednotlivá mozková centra posilují jako svaly v klasickém fitness centru.„Tvůrci penzijní reformy zapomínají, že lidé nejsou stroje, ale živé bytosti se svými limity. Naše programy dokazují, že pokud se lidé budou mentálnímu cvičení věnovat pravidelně, je možné v konkrétních kognitivních funkcích udělat ze sedmdesátiletého mozku mozek šedesátníka,“ dodává Puhalová. I z této stránky by politici a zaměstnavatelé měli penzijní reformu začít řešit.U starších lidí klesá schopnost koncentraceS názorem Puhalové souhlasí i neuromarketingový odborník Tomáš Zdechovský z agentury Commservis.com, který dlouhodobě zkoumá schopnost koncentrace a soustředění pomocí hry Mindball a dalších neuromarketingových přístrojů.„Podle našich pozorování je zřejmé, že lidé mezi padesátkou a důchodem mnohem častěji podléhají stresu, strachu o práci a frustraci z toho, že nestačí mladším. Sice to celosvětově vypadá, že jsme zdraví a žijeme déle, ale v sedmdesáti letech budeme chtít nenáročné zaměstnání, které nám už ale nikdo nebude schopný nabídnout,“ dodává Zdechovský.Celková nabídka přípravků na posílení mozkové činnosti a koncentrace.

Tyrosin
V řadě přípravků na podporu hubnutí, hlavně pokud dotyčný intenzivně cvičí či má jinak zvýšenou fyzickou aktivitu, se mimo jiné můžeme setkat se složkou tyrosin. Oč se jedná? Tyrosin je jedna z aminokyselin v našem organismu a její význam tkví v tom, že je prekurzorem hormonu adrenalinu a noradrenalinu. Výraz prekurzor znamená, že z této aminokyseliny dochází ke vzniku těchto hormonů. Oba zmíněné hormony jsou někdy označovány jako stresové, což znamená, že uvádějí organismus do stavu zvýšené pozornosti, napětí a připravují ho k okamžité akci. Dochází k zvýšené koncentraci a výkonnosti. Tímto vybavila matka příroda pravěkého člověka, aby byl schopen přežít situace, kdy mu šlo o život. Pokud narazil, řekněme na šavlozubého tygra, mohl buď bojovat nebo utéct a to obojí velmi rychle. Nyní již takovému nebezpečí nečelíme, ale zmíněný efekt je velmi dobře využitelný při zvýšené fyzické aktivitě doprovázející proces hubnutí. Tyrosin je velmi zajímavou látkou pro intenzivní fyzické cvičení, ale je ho třeba užívat s rozmyslem a s rozvahou.Tyrosin ovšem není jen prekurzorem stresových hormonů – ale i hormonů štítné žlázy - trijodtyroninu a thyroxinu (z toho vyplývá, že pacienti s onemocněním štítné žlázy by neměli užívat doplňky stravy obsahující tyrosin).Při dietě při určité době dochází ke zpomalení bazálního metabolismu. Bazální metabolismus nám uvádí, jaké množství energie potřebuje tělo pro svoje fungování. Jedná se o klidovou energetickou potřebu, která je nutná pro to, aby v našem těle fungovaly základní funkce. Při jeho zpomalení dochází k tomu, že úbytky tukové tkáně se neustále snižují a je třeba proces hubnutí (a s tím spojené cvičení) zastavit, protože organismus začíná pak spalovat jako zdroj energie svalovou hmotu. Zpomalení bazálního metabolismu není dáno jen špatně nastaveným procesem při hubnutí, svoji roli zde může hrát genetická dispozice nebo hormonální nerovnováha. Tyrosin podporuje vznik hormonů štítné žlázy, což ji povzbudí k větší činnosti (její slabá činnost by naopak bazální metabolismus zpomalila) a dochází ke zrychlení bazálního metabolismu. Na druhou stranu je třeba mít vždy na mysli svůj zdravotní stav a v případě pochybností se poradit s lékařem. Nicméně pokud je tyrosin součásti více složkového doplňku stravy, je třeba dodržet doporučené dávkování a další pokyny výrobce.Celková nabídka přípravků obsahujících Tyrosin.

Canespor 1x denně - moderní bojovník s mykózami nohou
Komerční sdělení: Civilizační výhody - tedy např. oblečení a poměrně vyrovnané klima - nejsou příjemné jenom pro lidi, ale vytvářejí optimální podmínky také pro různé druhy mikroskopických hub. Častý kontakt lidí ve společném prostředí (např. v bazénech či při sportu) pak vede k snadnému šíření plísňových infekcí - mykóz. ...

Když střeva postihne zánět
Během zánětlivého onemocnění střev připomíná stav střev následky obrovského hurikánu. Tolik věcí je špatně, že je těžké říct, kde začít. Je to:...

Léčivé polévky z celého světa: Kopřivová polévka
Je to ideální jarní polévka: kopřivy (Urtico dioica) přímo přetékají vitaminy, minerály a chlorofylem a nejen přispívají k posílení imunity, ale též chrání před infekcemi po nekonečné zimě....

Cukrová intolerance u kojenců
Vliv světla na časový systém člověka
Jak pomoci játrům
Tajemství dlouhověkosti v japonské Okinawě
Jaru sluší zelená
Kdopak by se asertivity bál?
Oslavte s námi Světový den pro fair trade - 14. května 2011 se snídá férově v celé České Republice
VIDEO: Neumím snídat sám ... a vy?
Sportovní běh - marná snaha o útěk před psychickými problémy (příběh z ordinace MUDr. Jana Hnízdila)
Onemocnění po přisátí klíšťat
Klenot ve světě zelených potravin - mladý ječmen
Péče o hráz po porodu
Jaké ovoce konzumovat při redukční dietě?
Alergie - senná rýma
Průvodce pro život s rakovinou
Buď bez klíšťat!
Lněná semínka bohatá na omega-3 jsou zdrojem nejpotřebnějších živin pro zajištění optimálního psychického zdraví
190 zdravotních sester ve Švédsku má po očkování proti tzv. prasečí chřipce vážné problémy se zdravím
Výtažky ze zázračné ginkgo biloby a pálivých čili papriček - spolehlivý recept na zahřátí studených končetin
13. Umísťovací výstava opuštěných koček
Sušení bylin
Pomoc pro slané děti
Bátor Tábor pro těžce nemocné děti
Relaxační levandulová masáž pro klidný spánek
Příjem a výdej energie