menu

Nechtějí vám dát v bance úvěr? Nebojte se zkusit nebankovní půjčku.

WWW tipy

Rádi vám doporučíme další zajímavé stránky. Například informační finanční web FINmix. Hledáte půjčky? Prohlédněte si půjčkové inzeráty. www.ePojištění.cz je největší srovnávač na trhu. Srovnejte ceny povinného ručení nebo cestovního pojištění. Znáte finanční magazín Oslíčku?, najdete tam řadu tipů a rad. Získejte cenné informace ohledně pojištění a škod.

Inteligence - genetická vloha nebo vliv prostředí 2. část

Dnešní studium lidské inteligence. Jedním z průkopníků je dr. Robert Plomin, anglický behaviorální genetik, tedy badatel zabývající se chováním ve vztahu ke genetice. V rámci části svého výzkumu se věnoval dětem. Úplně jednoduše – kladl jim otázky, jako například: „Co má společného voda a mléko?“ nebo „Ve kterém směru zapadá slunce?“ Podstatné je, že se těchto testů účastnila také dvojčata, a vyhodnocení výsledků ukázalo, že identická, jednovaječná dvojčata mají výsledky velmi blízké až téměř totožné, zatímco dvojvaječná už ne tolik. A nejvíc se liší testy dětí, které nejsou příbuzné. To bylo pro dr. Plomina a řadu dalších vědců neklamnou známkou, že to jsou geny, které mají významný vliv na to, jak děti prospívají v testech, a tedy že geny hrají důležitou roli v inteligenci. Ovšem to je příliš obecné konstatování a anglický badatel má mnohem vyšší cíl – najít gen nebo snad geny, které jsou nositeli informace o naší inteligenci. Když si tento cíl vytkl, nebyl ještě přečten lidský genom, nicméně již byla k dispozici metoda studia DNA, takže bylo možné zkoumat alespoň části genomu od různých osob a vzájemně je porovnávat. Velmi zjednodušujeme složitost úkolu, který spočíval v tom, najít podobnosti v DNA u osob s vysokým IQ, a naopak hledat rozdíly mezi jejich DNA, a DNA osob s nízkým IQ.Zpočátku dr. Plomin zkoumal jen malé úseky genetické informace, postupně se metody zdokonalovaly a bylo možné prozkoumat dlouhé sekvence DNA, ale čím hlouběji se postupovalo, tím větší skepse vládla. Můžeme s dr. Plominem shrnout – geny hrají roli v lidské inteligenci, studie dvojčat to potvrzují, ale patrně to jsou stovky, ne-li snad tisíce genů, které v jakési souhře tvoří to, co nazýváme inteligencí. Tedy že není jeden nebo několik málo genů specializovaných například jen na verbální schopnosti a stejně tak další skupinka zodpovědná za prostorovou představivost. Z toho podle dr. Plomina plyne, že „jestliže takto existuje mnoho genů, každý s malým účinkem, je vysoce nepravděpodobné, že by byly všechny soustředěny v jedné části mozku“. Tento vědec soudí, že spíš je v mozku jakási síť nikoli nepodobná počítačovým, která v jisté souhře vytváří naši inteligenci. K této síti se ještě dostaneme. Dr. Plomin sice přinejmenším zatím s geny neuspěl, ale přispěl k tomu, že výzkum inteligence dostal nový podnět, totiž bezprostředně sledovat aktivitu mozku, jeho různých oblastí.Pátrání v mozkuNa to se zaměřil americký psychiatr dr. Philip Shaw. Řadu studií podnikl se školními dětmi, a měření opakoval vždy po roce. Pozornost se soustředila především na šedou kůru mozkovou, která se v průběhu dospívání mění ve tvaru a struktuře, a tento proces končí přibližně kolem dvacátého roku věku. Ukazuje se, že jsou skutečně rozdíly mezi vývojem této části mozku u dětí s vysokou a nízkou inteligencí. Podobné rozdíly byly zaznamenány také u dospělých osob: lidé s vysokou inteligencí mají některé oblasti šedé kůry mozkové nadprůměrně velké. Dr. Shaw soudí, že pozorované změny mohou být způsobeny vlivem okolního prostředí, v němž se daný jedinec vyvíjel. Na druhé straně nepopírá genetický faktor, což dokazují studie s dvojčaty.Rozhodně však ani dr. Shaw nenašel nějaké určité místo šedé kůry mozkové, o němž by se dalo prohlásit, že to je sídlo naší inteligence. I tento vědec se uchyluje k příměru. Výsledky jeho výzkumů totiž naznačují, že určitou roli má i bílá hmota mozková. Takže jak praví dr. Shaw: „Bílá hmota je něco jako dráty. Jestliže o tom uvažujete, uvědomujete si, že inteligence opravdu potřebuje schopnost zpracování dat a rychlost; bílá hmota jako by dodávala rychlost, šedá hmota poskytuje schopnost zpracování.“ Je tu podoba s počítačem – šedá hmota je jeho srdce, procesor, bílá hmota jsou vedení, jejichž posláním je rychle spojovat celý systém.Dalším z vědců zabývajících se inteligencí je dr. Turkheimer (University of Virginia, USA), který soudí, že „můžeme použít g pro řadu užitečných věcí, ale nevěřím, že z toho vyplývá, že je lidská inteligence jakousi jednotnou věcí nazývanou g, kterou můžeme doslovně najít v mozku“. Jak dodává, zeměpisná délka a šířka jsou také užitečné pro navigaci, ale tím není řečeno, že by na zemském povrchu byla nakreslena či jinak znázorněna tato síť. Výzkumy tohoto vědce směřují k tomu, ukázat, že v případě lidské inteligence geny neoperují samostatně, izolovaně od prostředí. Opravdu může mít gen různé efekty v odlišném prostředí.K tomu přivedl dr. Turkheimera postřeh, že inteligenční studie s dvojčaty zahrnovaly jen málo chudých dětí, tedy z chudého prostředí. Není divu, jak sám říká „velmi chudí lidé nemají čas nebo prostředky nebo zájem, aby se zapojili do dobrovolného výzkumu“. Proto začal pátrat v dalších databázích, kde byly i děti chudých, a tak shromáždil údaje o několika stovkách dvojčat. Při jejich vyhodnocení se zaměřil na socioekonomické parametry, jako je příjem rodiny nebo vzdělaní rodičů. Ukázalo se, že u dětí ze zámožných rodin se zhruba šedesát procent kolísání hodnot IQ dalo přičíst na vrub genetické dispozice. U dětí z chudých rodin vycházelo, že genetická stránka prakticky nehraje roli. Tyto výsledky vědci opakovali za čtyři roky na základě jiných databází. Dospěli ke stejným závěrům, ovšem v těchto oblastech výzkumu není nic jednoduché.Je pravda, že chudoba spolu s nepříznivým prostředím může ovlivnit inteligenci od mateřské dělohy do dospělého věku, obraz však loni zkomplikovali britští vědci. Nalezli totiž souvislost mezi kojením a lepšími výsledky IQ testů dítěte. Podstatné je, že toto pozorování neplatí obecně, týká se jen dětí, které mají určitý gen. U dětí bez tohoto genu vztah mezi kojením a jejich budoucím IQ není. Tím se opět potvrzuje, že v případě inteligence jde o souhru řady genů, přičemž příspěvek každého z nich nelze zatím stanovit.Nemusíme dlouho zkoumat, abychom se přesvědčili o vlivu prostředí. Jestliže rodiče mají pocit, že dítě je nadané třeba v matematice, v dobře situované a vzdělané rodině mu koupí další knihy. Výtvarně nadanému opatří pastelky. Chudá rodina často prostě na tyto nákupy nemá. Na druhé straně geny hrají roli v dospívání a v dospělém věku, protože mohou (to zdůrazněme – všechny úvahy o psychologii nutno brát jako možnost, nikoli jistotu) vyhledávat nové zkušenosti, studovat knihy, stýkat se se vzdělanou společností, což vede ke změnám v mozku. Výsledkem je, že IQ může s postupujícím věkem do určité doby narůstat. Zde se připojuje dr. Shaw: „Inteligence je jistý druh vlastnosti, která se vynořuje v mozku. Názor, že se narodíte s 15 geny a ty pevně stanoví, jak budete inteligentní a jak se bude váš mozek vyvíjet, je patrně zcela chybný.“ Tím vlastně jen potvrzuje první z Binetových postulátů.Jsou i jiné možnostiPřes veškerou snahu vědci zatím nejsou schopni uvést, o které všechny geny by mohlo jít, tedy které bychom mohli obrazně nazvat „geny inteligence“. Dr. Turkheimer navíc připomíná, že mohou nastat i případy, kdy hraje roli gen, jenž s duševními schopnostmi vůbec nesouvisí. Jako příklad uvádí gen, který kóduje průměr děložního hrdla ženy, kdy některé může být příliš úzké. Důsledkem bývá obtížnější porod, přičemž rodící se dítě může mít na chvilku nedostatečný přívod kyslíku. Skutečně, jak zjistil tento vědec, takové děti mívají o několik bodů nižší IQ než ty, jejichž matky mají gen určující normální průměr děložního hrdla. A jak dr. Turkheimer připomíná, prvně zmíněné děti mohou mít opět své vlastní potomky s genem vedoucím k úzkému děložnímu hrdlu. To je tedy příklad vnějšího vlivu, který nijak nesouvisí se socioekonomickým prostředím ani s tou genetikou, jíž se vědci pokoušejí připsat inteligenci. Je to gen, který je, obrazně řečeno, úplně mimo.Zároveň to naznačuje, čeho všeho je třeba si všímat. Opravdu všeho. Výzkum lidské inteligence je navzdory desítkám let úsilí spíš stále v začátcích. Odborníci si hodně slibují od moderních metod studia genetické informace, ale pamatujme na to, že lidský genom je obrovský, a také na to, co se zatím zjistilo – je řada vlivů formujících lidskou inteligenci – a to velmi pravděpodobně o mnoha dalších ještě nevíme. [pokračování]

Další zajímavé zprávy

Varování: Starší lidé na svou práci nebudou mentálně stačit
Podle vládního návrhu budou dnešní čtyřicátníci odcházet do důchodu kolem sedmdesátého roku života. Podle psychologů a neurospecialistů by ale zaměstnavatelé neměli zapomínat na problém přirozeného stárnutí mozku. Jinak mohou v nejhorším případě ohrozit svou konkurenceschopnost. Pracovní nároky stoupají, zatímco odchod do penze se neustále oddaluje. „Pozdější odchod do penze není otázka pouze fyzické schopnosti vykonávat náročnou práci, ale především schopnosti mentálně zvládat svěřené výkony.  Už mezi 30. a 40. rokem života začíná klesat mentální výkonnost člověka a tento proces se s věkem zrychluje,“ vysvětluje specialistka na trénování mozku - tzv. brain jogging -  Jana Puhalová ze společnosti Alpelephant. "Není to otázka inteligence, kvalifikace nebo zkušeností, je to třeba otázka schopnosti mozku sledovat více věcí najednou nebo rychle a správně reagovat. Takže sedmdesátiletý řidič autobusu už může být cestujícím nebezpečný."Tvůrci penzijní reformy dělají z lidí robotyPodíl služeb a mentálně náročných prací prudce narůstá, lehkých a nenáročných prací ubývá. Zaměstnavatelé by proto podle Puhalové měli zajistit, aby byli zaměstnanci vůbec schopni vykonávat svěřenou práci i v pokročilém věku. Na trénování mozku už nyní existují účinné metody, které jednotlivá mozková centra posilují jako svaly v klasickém fitness centru.„Tvůrci penzijní reformy zapomínají, že lidé nejsou stroje, ale živé bytosti se svými limity. Naše programy dokazují, že pokud se lidé budou mentálnímu cvičení věnovat pravidelně, je možné v konkrétních kognitivních funkcích udělat ze sedmdesátiletého mozku mozek šedesátníka,“ dodává Puhalová. I z této stránky by politici a zaměstnavatelé měli penzijní reformu začít řešit.U starších lidí klesá schopnost koncentraceS názorem Puhalové souhlasí i neuromarketingový odborník Tomáš Zdechovský z agentury Commservis.com, který dlouhodobě zkoumá schopnost koncentrace a soustředění pomocí hry Mindball a dalších neuromarketingových přístrojů.„Podle našich pozorování je zřejmé, že lidé mezi padesátkou a důchodem mnohem častěji podléhají stresu, strachu o práci a frustraci z toho, že nestačí mladším. Sice to celosvětově vypadá, že jsme zdraví a žijeme déle, ale v sedmdesáti letech budeme chtít nenáročné zaměstnání, které nám už ale nikdo nebude schopný nabídnout,“ dodává Zdechovský.Celková nabídka přípravků na posílení mozkové činnosti a koncentrace.

Tyrosin
V řadě přípravků na podporu hubnutí, hlavně pokud dotyčný intenzivně cvičí či má jinak zvýšenou fyzickou aktivitu, se mimo jiné můžeme setkat se složkou tyrosin. Oč se jedná? Tyrosin je jedna z aminokyselin v našem organismu a její význam tkví v tom, že je prekurzorem hormonu adrenalinu a noradrenalinu. Výraz prekurzor znamená, že z této aminokyseliny dochází ke vzniku těchto hormonů. Oba zmíněné hormony jsou někdy označovány jako stresové, což znamená, že uvádějí organismus do stavu zvýšené pozornosti, napětí a připravují ho k okamžité akci. Dochází k zvýšené koncentraci a výkonnosti. Tímto vybavila matka příroda pravěkého člověka, aby byl schopen přežít situace, kdy mu šlo o život. Pokud narazil, řekněme na šavlozubého tygra, mohl buď bojovat nebo utéct a to obojí velmi rychle. Nyní již takovému nebezpečí nečelíme, ale zmíněný efekt je velmi dobře využitelný při zvýšené fyzické aktivitě doprovázející proces hubnutí. Tyrosin je velmi zajímavou látkou pro intenzivní fyzické cvičení, ale je ho třeba užívat s rozmyslem a s rozvahou.Tyrosin ovšem není jen prekurzorem stresových hormonů – ale i hormonů štítné žlázy - trijodtyroninu a thyroxinu (z toho vyplývá, že pacienti s onemocněním štítné žlázy by neměli užívat doplňky stravy obsahující tyrosin).Při dietě při určité době dochází ke zpomalení bazálního metabolismu. Bazální metabolismus nám uvádí, jaké množství energie potřebuje tělo pro svoje fungování. Jedná se o klidovou energetickou potřebu, která je nutná pro to, aby v našem těle fungovaly základní funkce. Při jeho zpomalení dochází k tomu, že úbytky tukové tkáně se neustále snižují a je třeba proces hubnutí (a s tím spojené cvičení) zastavit, protože organismus začíná pak spalovat jako zdroj energie svalovou hmotu. Zpomalení bazálního metabolismu není dáno jen špatně nastaveným procesem při hubnutí, svoji roli zde může hrát genetická dispozice nebo hormonální nerovnováha. Tyrosin podporuje vznik hormonů štítné žlázy, což ji povzbudí k větší činnosti (její slabá činnost by naopak bazální metabolismus zpomalila) a dochází ke zrychlení bazálního metabolismu. Na druhou stranu je třeba mít vždy na mysli svůj zdravotní stav a v případě pochybností se poradit s lékařem. Nicméně pokud je tyrosin součásti více složkového doplňku stravy, je třeba dodržet doporučené dávkování a další pokyny výrobce.Celková nabídka přípravků obsahujících Tyrosin.

Canespor 1x denně - moderní bojovník s mykózami nohou
Komerční sdělení: Civilizační výhody - tedy např. oblečení a poměrně vyrovnané klima - nejsou příjemné jenom pro lidi, ale vytvářejí optimální podmínky také pro různé druhy mikroskopických hub. Častý kontakt lidí ve společném prostředí (např. v bazénech či při sportu) pak vede k snadnému šíření plísňových infekcí - mykóz. ...

Když střeva postihne zánět
Během zánětlivého onemocnění střev připomíná stav střev následky obrovského hurikánu. Tolik věcí je špatně, že je těžké říct, kde začít. Je to:...

Léčivé polévky z celého světa: Kopřivová polévka
Je to ideální jarní polévka: kopřivy (Urtico dioica) přímo přetékají vitaminy, minerály a chlorofylem a nejen přispívají k posílení imunity, ale též chrání před infekcemi po nekonečné zimě....

Cukrová intolerance u kojenců
Vliv světla na časový systém člověka
Jak pomoci játrům
Tajemství dlouhověkosti v japonské Okinawě
Jaru sluší zelená
Kdopak by se asertivity bál?
Oslavte s námi Světový den pro fair trade - 14. května 2011 se snídá férově v celé České Republice
VIDEO: Neumím snídat sám ... a vy?
Sportovní běh - marná snaha o útěk před psychickými problémy (příběh z ordinace MUDr. Jana Hnízdila)
Onemocnění po přisátí klíšťat
Klenot ve světě zelených potravin - mladý ječmen
Péče o hráz po porodu
Jaké ovoce konzumovat při redukční dietě?
Alergie - senná rýma
Průvodce pro život s rakovinou
Buď bez klíšťat!
Lněná semínka bohatá na omega-3 jsou zdrojem nejpotřebnějších živin pro zajištění optimálního psychického zdraví
190 zdravotních sester ve Švédsku má po očkování proti tzv. prasečí chřipce vážné problémy se zdravím
Výtažky ze zázračné ginkgo biloby a pálivých čili papriček - spolehlivý recept na zahřátí studených končetin
13. Umísťovací výstava opuštěných koček
Sušení bylin
Pomoc pro slané děti
Bátor Tábor pro těžce nemocné děti
Relaxační levandulová masáž pro klidný spánek
Příjem a výdej energie

Pojištění

Všeobecné zdravotní pojištění se řídí zákonem č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Kromě jiného obsahuje procentuální sazbu pojistného z vyměřovacího základu, způsoby odvádění pojištění, penále, přerozdělování pojistného, způsob kontroly placení pojistného a další informace.

OSVČ

Pokud podnikáte jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), pak vás jistě bude zajímat minimální výše zálohy na pojistné. Ta pro rok 2010 činí 1601,-, oproti roku 2009 je to nárůst o 11 Kč. Posledním dnem splatnosti zálohy je osmý den následujícího měsíce (např. za leden je to 8.2.). Nezapomeňte v této souvislosti, že po 1.1. 2010 za den platby pojistného již není považován den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu plátce pojistného, ale den, kdy došlo k připsání pojistného na účet zdravotní pojišťovny.

www.iPojišťovny.cz

Jaké výhody nabízejí zdravotní pojišťovny svým klientům? Jak si vybrat tu pravou či přejít k té, která vám momentálně vyhovuje nejvíce? Nejste spokojeni se svou zdravotní pojišťovnou? Kde vám nabídnou více? Pokud jste se rozhodli změnit zdravotní pojišťovnu, poradíme vám, jak na to. Jaké bonusy jsou běžné a kterých se dočkáte jen ve výjimečných případech? Na tyto otázky vám dáme odpověď!

Zajímáte se o novinky z oblasti financí a pojišťovnictví? Pak bude pro vás OVB Journal skvělým zdrojem zajímavých informací!